25/01/2025
SÍDLIŠTĚ CIHELNA (územní studie 1987)
Dnes je velmi diskutovaným tématem projekt Nová Cihelna s hokejovým stadionem, ovšem málo se ve veřejném prostoru ví o rozsáhlém projektu výstavby sídliště Cihelna z konce 80. let, který měl navazovat na stávající sídliště Pardubice-Sever a sahat až ke zdymadlu podél SV obchvatu. Pro ty z vás, kteří nemáte rádi delší čtení, nabízíme základní přehled:
👤 Ing. Josef Macas
🕓 Plán 1992–cca 2002 (4 etapy)
🏠 6120 bytů (panelové domy typu OP1.31 s obchody v přízemí)
👪 Kapacita 18 500 obyvatel, dvě ZŠ, čtyři MŠ, kryty CO pro 70 % obyvatel a 100 % dětí
🍝 Restaurace pro 450 hostů
🎭 Kulturní dům pro 1 200 diváků
🚘 4800 parkovacích míst, 5 parkovacích domů, SV obchvat, čerpací stanice
🚌 Terminál MHD
🌳 Pěší promenády a cyklostezky s výhledem na Zelenou bránu a zámek, rekultivace krajiny a plochy pro rekreaci
Zdroj: SOkA Pardubice; f. MěNV Pardubice; Urbanistická studie – Cihelna; inv. č. 1627; sign. pův. 326/5; ukl. j. 879
A teď trochu delší čtení :) Jedná se o údaje z územní studie z roku 1987. V roce 1989 vznikl podle harmonogramu územní plán, který už vypadal trochu jinak a některé aspekty upravil (k tomu ale zatím nemáme nic kromě fotky modelu z webu ing. Macase).
Paradoxně se dá říct, že se nejedná o přístavbu stojícího sídliště Pardubice–Sever, ale o vlastní celek tvořící většinu Cihelny. Hlavní inspiraci v doprovodných zprávách studie bere autor v přilehlém slepém rameni Labe a vzrostlých stromořadích, podle kterých tvaruje zástavbu. Každý blok je tedy takové slepé rameno, v jehož vnitřním půlkruhu se nachází od provozu oddělené zátiší, které spolu s pěšími promenádami a cyklostezkami vytváří oddychovou zónu souboru. Samotné členění ulic, promenád a cyklostezek bere v potaz panorama města, takže je sídliště děleno do kříže osami, které pomyslně pokračují dál směrem k zámku a Zelené bráně, do Bělehradské ulice směrem k rovněž nerealizovanému centru Polabin, věžáků na Palackého sever nebo třeba ke stávajícímu sídlišti Pardubice-Sever (Cihelna). V souladu s tím od středu sídliště klesá podlažnost, takže se podél těchto os prostor uvolňuje a přechází do přírody/okolí.
Na konci 80. let už byl automobilový provoz hustší a projekty s ním musely počítat. Zde byl zvolen poměr 1:3,5 (1 auto na 3,5 obyvatel) a kapacita jak parkovacích stání, tak dopravní infrastruktury tomu byla dostatečně přizpůsobena. Hlavní provoz měl proudit kolem sídliště po silnici I/37 směrem na Staré Hradiště a Hradec Králové a po SV obchvatu, který byl rovněž součástí této studie (a dnes má téměř nezměněnou podobu). Stejně tak se počítalo s navýšením kapacit občanské vybavenosti, proto velká část domů byla uvažována jako tzv. integrované, tedy s obchody a službami v přízemí (jako např. Palackého, K Polabinám, Benešova třída v HK). Měla zde být použita nová panelová soustava OP1.31 s přízemím řešeným skeletem typu S1.2. Jednalo se o soustavu vyvinutou ve spolupráci s vícero projektovými ústavy (za Stavoprojekt HK se podíleli např. ing. Štras a arch. Pur) a měla být používána celostátně. Už od začátku byla vyvíjena jako tzv. otevřená, tedy přívětivá k originálním řešením, což dokládá nerealizovaný soubor Hořická v Hradci Králové (arch. Pur), kde byste tyto paneláky téměř nepoznali od developerských projektů 90. let. K realizaci došlo velmi krátce na Ostravsku, u nás se mělo začít stavět v roce 1991/1992, kdy měla být provedena přestavba panelárny ve Vysokém Mýtě. K tomu však nestihlo dojít a celý plán navždy zůstal ve fázi „vývoj dokončen, čekáme na výrobu“.
Sídlišti Cihelna, stejně tak jako jiným nerealizovaným projektům a soustavě OP1.31 se chceme věnovat do hloubky, ovšem většina materiálů je buď neveřejná, nebo čeká na vypátrání. Pokud byste měli vodítka, kde by se věci tohoto typu daly najít, určitě nám dejte vědět. Do budoucna vznikne rozbor Cihelny i 3D model ukazující, jak to mohlo vypadat, pokud by se soubor realizoval. Kdyby to bývalo dopadlo, tak by sídliště Cihelna bylo s přehledem nejlépe vybavené a nejkrásnější pardubické sídliště. Mnohé koncepty, kterými se tato studie řídí, se v různých formách aplikují dodnes, takže na Cihelnu pohlížíme spíše jako na raný developerský projekt, který bychom si klidně dokázali představit i dnes, než na klasické socialistické sídliště.
