28/05/2026
Někteří kupující si pletou vyjednávání s vydíráním. Mě se snaží obejít a majitele tlačí do kouta. Myslíte, že s takovým přístupem uspěje 🤔?
Vyjednávání o ceně řeším v realitách téměř denně. Je to normální součást prodeje. Kupující chce koupit co nejvýhodněji, prodávající chce prodat co nejlépe.
Někde mezi tím se hledá dohoda. Jenže někteří kupující nechtějí jednat.
Oni chtějí vyhrát. 🥊
Zájemce o tento pozemek - https://tomasnechvatal.cz/pozemek-velke-pavlovice ve Velkých Pavlovicích volal majiteli napřímo. Volal v úterý a nabídl mu částku o půl milionu nižší. „Mám hotovost a Vy máte čas na rozhodnutí do neděle!“
Hotovost je fajn. Rychlost taky. Vážný zájem samozřejmě taky.
Ale neznamená to, že prodávající zahodí rozum a bude rád, že se vůbec někdo ozval. 🙂
Řekl jsem klientovi narovinu:
„Mně se tenhle styl vůbec nelíbí. Co je to za jednání? A to, že se mě snaží obejít taky o něčem svědčí. Ale dobře, tak mi chceme tolik, on nabízí tolik, tak se pojďme sejít někde uprostřed.“
Ale podezřelý kupec o tom nechtěl nic slyšet. Doporučil jsem jeho nabídku odmítnout. Slušně.
Nepomohl mu ani další tlak na to, že dobře, že on koupí pozemek v obci vedle, že tam už jdou s cenami dolů..
„Pojďme najít někoho jiného.“ doporučil jsem.
A našli jsme. ✅ Za týden byl na světě jiný zájemce.
Taky vyjednával. Taky chtěl upravit cenu. Taky měl připomínky.
Ale jednal normálně. Bez zbytečného nátlaku. Bez ultimát. Bez pocitu, že prodávající má být vděčný, že vůbec dostal nabídku.
Sedli jsme si k tomu, prošli podmínky, domluvili cenu a nakonec jsme prodali o 400 000 Kč dráž, než nabízela první agresivní strana.
A přesně proto říkám: Vyjednávání není válka. Když chcete jako kupující srazit cenu, dělejte to chytře.
Dejte nabídku. Vysvětlete ji. Nechte prostor na protinabídku.
Buďte připraveni jednat.
A hlavně se nechovejte tak, že druhá strana má jen sklopit uši a podepsat.
Protože u dobrého prodeje nejde jen o částku na papíře. Jde i o jistotu, financování, termíny, férovost, komunikaci a celkový pocit z člověka, se kterým jdete do obchodu za miliony.
Moje práce není dotlačit prodávajícího k první nabídce.
Moje práce je chránit jeho zájmy a doporučit řešení, které dává smysl. I kdyby to znamenalo některým kupujícím říct: „Tudy ne.“
Co si o tom myslíte vy?
Kdybyste byli kupující, jak byste vyjednávali o ceně?
A jako prodávající — dali byste přednost rychlé nabídce pod tlakem, nebo férovému jednání, i kdyby to znamenalo chvíli počkat?