Aktuality z Bylan i ze světa

08/04/2026

04/04/2026

27/03/2026

https://www.facebook.com/share/p/1FSYr4EHLa/?mibextid=wwXIfr

26. března 1945 v odpoledních hodinách obklíčily silné jednotky německé branné moci lesík u obce Leškovice, v místě zvaném „Na Dlouhé“, kde byl ukryt sedmičlenný štábní oddíl partyzánské skupiny Mistr Jan Hus - pět ruských a dva čeští partyzáni. Partyzáni byli Němci zaměřeni během dlouhého rádiového vysílání do Moskvy, kdy je obklíčilo na 300 německých vojáků. Po velice tvrdém boji, který trval do druhého dne, spáchali za bezvýchodné situace všichni členové partyzánské skupiny sebevraždu, pouze velitel Alexandr Vasiljevič Fomin přežil, zřejmě po nepovedené sebevraždě.
Velitel Fomin zanechal během boje tři lístky se zprávami :
1. - 26. 3. 45. Jsme obklíčeni. Vydržíme do konce. Nepřítel - 300 německých vojáků. Budeme střílet do posledního náboje. 4. ukr. front.
2. - Žijeme pro český národ, za šťastnou budoucnost slovanských národů, za porážku Němců. Fomin 27. 3. 1945
3. - Nemáme čas prorazit, obklíčili nás. Kapitán Fomin. Umíráme za vlast.
Fomin byl převezen do věznice v Chrudimi, kde měl být podroben výslech. Tho však již kvůli těžkým zraněním nebyl schopen, tak byl velitelem chrudimského Sonderkommanda a kriminálním komisařem gestapa Paulem Feustelem zastřelen. Mimo Fomina byli členy této partyzánské skupiny, kteří přišli o život, Jan Janáček ze Sobiňova, Josef Coufal ze Samotína u Žižkova Pole, Ivan Vasiljevič Perchun, zdravotnice Lydie Alexandrovna Smyková a radisté Maria Nikiforovna Poljaková a Alexandr Nikolajevič Čepurov.

27/02/2026

https://www.facebook.com/share/r/18CneTnjS2/?mibextid=wwXIfr

26/02/2026

25/02/2026

https://www.facebook.com/share/p/1HFmFDFeMu/?mibextid=wwXIfr

23/02/2026

26.2.2026 zahraje v Bylanech Divadlo Tří svou komedii Schrödingerova kočka.

18/02/2026

Jim Čert - Poutník z Transporty (1997) - na obalu jeho desky je starý závod Transporty Chrudim v Čáslavské ulici - zaslal Petr Šantrůček
Jim Čert (25. února 1956, Praha – 17. února 2026), vlastním jménem František Horáček, byl český zpěvák a akordeonista zpívající vlastní balady, které vycházejí z východoslovanského folkloru (často ovšem na texty významných literátů - Eduarda Štorcha, Bohuslava Reynka, Andreje Stankoviče, Luďka Markse a překlady J. R. R. Tolkiena z pera Stanislavy Pošustové), s častými citacemi barokní hudby. Vedle toho hraje zlidovělé hospodské odrhovačky (Ručičky, nebojte se), parodické písně (Mistr z Transporty, pracující s ústřední melodií z filmu Přednosta stanice s V. Burianem, Proč nemáme kořalku, vycházející pak z televizní muzikálové Popelky), případně Marijuanu D. Peela a Tesilová verbež, převzatou od undergroundového souboru Hever and Vazelína Band.
Již v době docházky na ZŠ absolvoval lidovou školu umění se zaměřením na komposici, harmoniku a zpěv. Později se vyučil soustružníkem pro chrudimskou Transportu. Od konce 70. let se věnuje tvorbě a interpretaci nejen vlastních písní. V roce 1989 poprvé vyjíždí koncertovat do zahraničí, a to různě po Evropě: Francie, Německo, Švýcarsko, Rakousko, Itálie, Slovinsko. V roce 1991 odcestoval do USA (San Francisco, Arcata), kde se i nadále věnoval umělecké činnosti. Vystupoval zde na několika festivalech: San Francisco INT. Street Festival, Making Waves, Burning Man, Cotati Accordeon Festival, Henry Miller Library – Big Sur. V Kalifornii vytvořil ve spolupráci s Erno Šedivým hardcoreovou kapelu Life After Life a společně uspořádali turné po Evropě (Německo, Holandsko, Belgie, Francie, ČR). Poté žil Jim Čert v Praze a vystupoval sólově po různých barech, hospodách a klubech.

18/09/2025

„Jak byste mohli koupit nebo prodat oblohu, teplo země? Ta myšlenka je nám cizí. Vůně květin, bublající voda v potoce, šumění lesa – to všechno je posvátné v naší paměti i v našem životě.

Víme, že Bílý muž nerozumí našim zvykům. Pro něj je jedna část země stejná jako druhá. Země není jeho bratrem, ale nepřítelem, kterého si podmaňuje a dobývá. Jeho chtivost vysaje zemi a zanechá za sebou poušť.

Země nepatří člověku. Člověk patří zemi. To víme. Všechny věci jsou spojeny jako krev, která spojuje jednu rodinu. Co se stane se zemí, stane se i synům země.

Pokud člověk plivne na zem, plive na sebe samého. Neboť my víme – země není naše matka. Země je naše matka.

Všechno je svázáno. Zvířata, stromy, lidé – všichni sdílejí stejný dech. Bílý muž musí učit své děti, že země je jejich matkou. Co se stane se zemí, stane se i jejím dětem.

Ne člověk stvořil pavučinu života – je v ní pouze jedním vláknem. Co učiní pavučině, učiní i sobě.“

V roce 1854 pronesl řeč na shromáždění, když se jednalo o postoupení indiánských území vládě USA

Náčelník Seattle 1854

18/09/2025

Indiánský náčelník Seattle, na jehož počest bylo pojmenováno jedno z významných měst USA. Jeho jediná dochovaná fotografie pochází z roku 1864, tedy pouhé dva roky před smrtí.

Náčelník Seattle (1786-1866) správně známý jako Seathl, byl náčelníkem Susquamišů a Duwamišů. Jako mladý válečník byl Seattle známý pro svou odvahu, smělost a vůdcovství, vedl šest místních kmenů a pokračoval v přátelských vztazích s místními bílými lidmi, které ustanovil jeho otec. Roku 1854, kdy americká vláda chtěla skoupit půdu jeho kmene na západním pobřeží, pronesl indiánský náčelník Seattle poselství k americkému prezidentovi a ke Kongresu. Tato prorocká vize velkého náčelníka bývá považována za první vážný ekologický projev světa. Seattle mluvil v susquamištině a jeho řeč byla překládána do činukštiny a nakonec do angličtiny Dr. Henry A. Smithem, který své zápisky konzultoval s přítomnými zástupci kmene. Řeč byla poprvé publikována v novinách o více než 30 let později, důvodem odkladu byla pravděpodobně tehdejší politická situace. Od té doby byla řeč několikrát upravována a předělávána. Například verze, která je dnes obecně připisována náčelníku Seattlovi, byla prakticky celá vymyšlená v roce 1970 scenáristou Tedem Perrym z Texasu pro potřeby filmu. Americký historik David Buerge zmínil v roce 1992, že náčelník Seattle je pravděpodobně největší vymyšlený prorok z USA. Bohužel šíření tohoto mýtu se doposud nepodařilo vyvrátit nebo zastavit. Dezinformace ohledně řeči náčelníka Seattla se u nás dostala dokonce až do diplomové práce z Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity.

Duwamišové jsou lašůtšídský kmen původních obyvatel na západě amerického státu Washington a domorodí lidé obývající metropolitní oblast Seattlu, kde žijí od poslední doby ledové. Před prvním kontaktem s bělochy se kmen dělil na dvě skupiny – Lidé vnitřku obývající okolí Elliottova zálivu a Lidé velkého jezera, kterým bylo Washingtonovo jezero. Jejich historickým jazykem je lašútšídstina, která patří do skupiny Sališských jazyků. Sousední kmeny na pobřeží Pugetova zálivu jsou propojené, ale odlišné. Současný kmen se začal rozvíjet v době Point Elliottské dohody a po jejím vydání, v padesátých letech devatenáctého století. Přestože není oficiálně uznáván federální vládou, zůstává organizovaným a v roce 2004 čítal na 500 členů. V roce 2009 bylo otevřeno jejich nové kulturní centrum, které leží na jejich staronové půdě v západním Seattlu, nedaleko ústí řeky Duwamish.

25/07/2025