století přestaven na renesanční zámek, a v druhé půli 19. století částečně neogoticky upraven, na konci 2. světové války těžce poškozen ostřelováním a na konci 60. let 20.století opraven a využit jako sklad zdravotnického materiálu a nyní prochází rekonstrukcí a změnou využití na veřejnosti přístupný památkový objekt. Zámek Maidelberg je úzce spjatý v historii "Moravských enkláv" ve Slezsku s pras
tarým rytířským sídlem. Ráz převažující listnaté zemědělské krajiny dává tušit romantiku tohoto zámku na kopci, i když v pohledu chybí nádherné kopcovité pozadí a rozkošné hradní báně již hrad nekrášlí. Nehledě na jeho výbornou polohu je zámek zajímavý ještě ze dvou důvodů. Především pro jeho historickou minulost. Na skalisku na Ossou se tyčí hrad již v době, kdy ještě byla výšina obtékaná potokem Prudník (na které se nyní rozkládá město Prudnik) pohřbená v tišině lesa. Potom proto, že v Maidlbergu sídlil po více jak tři století kontur Maltézského řádu. Osoblažsko se nalézalo na počátku 13. století bezpochyby v majetku. Biskup Bruno se nesmírně založil o Osoblažsko, a to německou kolonizací tohoto kraje. Biskup Bruno tedy kolonizoval celý lesnatý kraj v údolí řeky Ossy až k úbočím Biskupské kupy, a tak jej otevřel zkulturnění, dne 18. února 1281 zemřel. Roku 1281 a 1306 je Maidelbergu jmenován jako leník olomouckého biskupa Petr z Devziz a v létech 1318-1326 jeden rytíř stejného jména. Na konci 14. století a ještě uprostřed 15. století ma Maidelberg v držení rod Vrbnů (Wurben). Po Vrbnech následovali v lenní držbě panství Maidelberg Stošové z Albrechtic (u Krnova). K celkové výstavbě došlo teprve roku 1591, 1593 a roku 1640. Zámek čnící příkře nad Ossou je postaven jako čtyřúhelník a působí svou kompaktností se čtyřmi kulatými rohovými věžemi, které jsou orientovány do světových stran, mocně a malebně. Dvě z těchto věží nesou ještě letopočet výstavby 1593-1640. Zámek byl chráněn širokým příkopem s valem a mocnými kamennými zdmi a též bastiony (pozn. bastion=bašta věžovitá část opevnění vybíhající z obranné hradby a umožňující boční ostřelování útočníka). Kamenné zdi jsou nyní porostlé břečťanem a je vidět ještě střílny. Po padacím mostě bylo možno dostat se do objektu vstupní brány vyzdobené velkým maltézským křížem a odtud do prostorného zámeckého nádvoří, z něhož vedou schody vzhůru k portálu. Bohužel, již před více roky byly zabíleny znaky Sedlnických spolu s řádovým křížem, které se nacházely nad portálem i letopočet 1874, připomínající velkou renovaci zámku. Teď jsou tam vidět (už zase nejsou) dvě plechové tabule se slezským a českým znakem. Přes přízemí, od jihu k severu, se od portálu táhne dlouhá hala, které v horním patře odpovídá velký sál. (asi navíc)
Pevnost Maidelberg obklopená zahradou vyhlíží mírumilovně. Maidelberg vyčnívá jako historické memento enklávy a přenáší naše myšlenky zpět až do času mongolského vpádu a do času velkého kolonizátora Bruna, současníka sv. Hedwigy. Nechť zůstane zachován jako přitažlivý objekt pro všechny milovníky přírody a historie domova. Je to perla vetkaná do lemu někdejších císařských států.
