24/02/2026
Poslední dobou si dávám takovou novou disciplínu.
Napíšu klientovi/uživateli nějakou odpověď. Z naší praxe. Z kontextu toho všeho s čím se u nás setkáváme. Z konkrétních situací našich domů.
A za chvíli přijde odpověď, která Vás položí na lopatky: „Ale ChatGPT říká něco jiného.“
A tak si říkám – aha, a u toho otočím oči v sloup. Fakt, nelžu. Tak my tu teď soutěžíme s chatbotem.
Nemám žádný problém s tím, že si někdo něco ověřuje. Ověřování je úplně v pohodě. Ale trochu mě fascinuje, jak rychle jsme přešli z „zeptám se odborníka“ na „zeptám se nástroje“. A nevadí, že když neví, tak si prostě něco vyhalucinuje...
A tak mě napadla jiná, další otázka.
Co se stane, až ten nástroj nebude?
Co když: se vypne – bude jen pro platící... prostě bude nedostupný?
Kdo za nás všechny bude přemýšlet?
AI je skvělý nástroj, konkrétně já, ho skutečně používám denně. Maximalizuje mé leckdy pseudoschopnosti, zrychluje moji práci, pomáhá mi formulovat, je to takový můj tichý sparing na mém houmofisu. On, nebo ona, jak kdo chcete, je v mém dlouhém dni jediný, kdo sdílí mou frustraci 😅
Ale víte, co neumí?
Nezná historii SVJ. Nezná vztahy mezi vlastníky. Neviděla vaše stanovy. Nečetla vaše smlouvy. Patrně ani nenahlédla třeba do prohlášení vlastníka. A hlavně - neponese odpovědnost, až se něco pokazí.
Ale skvěle umí generovat fantastické odpovědi, o tom žádná :-)
Největší riziko nevidím v tom, že nám AI vezme práci.
Největší riziko je, že jsme si velmi rychle zvykli, že za nás přemýšlí.
A mozek sice není sval v tom jasném slova smyslu, ale přesto - když ho nepoužíváte, ochabne.
Takže až vám jednou někdo „vezme ChatGPT“, zůstane vám jen to, co máte mezi ušima.
Otázka je – cvičíte to? 😁
