04/02/2026
Legislativní architektura moci: Analýza systému a „nezávislosti“ názorů komor
Je názor šéfů komor opravdu názorem nezávislé organizace?
Když mluvíme o tom, že je v České republice nastaven centralistický systém, kde je veřejnost systematicky stavěna mimo hru, a že po Listopadu byl cíleně zachován politický model pod kontrolou úzké skupiny mocných, je třeba ukázat na konkrétních střípcích (!), o jak sofistikovanou záležitost jde.
Pokud máte problém s autem a situace se nelepší, nestačí jen sledovat kontrolky. Musíte se podívat pod kapotu, protože jen když rozeberete motor, zjistíte, kde je skutečná závada.
U politického systému je to podobné. Lidé v ČR cítí, že motor státu neběží dobře, ať sedí za volantem kdokoli. Nestačí však jen zvednout kapotu a zjistit, že pod ní nějaký motor je. Je třeba ho rozebrat do posledního šroubku, abyste našli ty vady – mechanismy, ty podstaty, které byly do systému vloženy záměrně, aby omezily vliv občanů a zajistily kontrolu úzké skupině architektů transformace. Jen tak se lze naučit rozpoznat rozdíl mezi autentickou občanskou společností a centrálně řízeným aparátem.
Listopad 1989 sliboval návrat k pluralitě a demokratickým principům. Zatímco však veřejnost cinkala klíči, v pozadí probíhalo precizní inženýrství moci. Skupina expertů z Prognostického ústavu ČSAV nebudovala systém pro občany, ale systém pro sebe – strukturu, kde centralizovaná moc potřebuje k ovládání státu „profesionální kulisy“. Kulisy, které budou vypadat demokraticky, občansky, aby lidé uvěřili, že došlo k opravdové revoluci.
Legislativní filtr: Organizace jako převodové páky moci
Základním stavebním kamenem kulis systému bylo na počátku novodobé éry zřízení sítě organizací, které se dodnes tváří jako nezávislé profesní samosprávy, ale ve skutečnosti vznikly „shora“ přímo ze specifických zákonů a jsou shora také štědře financovány. Tyto instituce nebyly primárně vytvořeny jako výsledek svobodného sdružování občanů, ale jako oficiální připomínková místa pro zákonodárce.
Tímto krokem si stát vytvořil privilegovaný a uzavřený komunikační kanál. Politici skrze tyto instituce získávají odborná stanoviska, která následně prezentují jako konsenzus s odbornou veřejností. Veřejnost tak nabývá dojmu, že zákony procházejí kvalitní oponenturou, zatímco ve skutečnosti jde o institucionální filtr. Tento systém umožňuje plynulý průchod legislativy, která často dláždí cestu k oligarchizaci a kontrole nad státními prostředky, aniž by do procesu mohla zasáhnout skutečně nezávislá veřejnost. Perličkou na systému je, že si politici schválili i možnosti, jak se při schvalování zákonů vyhnout i tomuto připomínkování (podání zákona jako poslaneckého popř. jako úplně protiústavního přílepku).
Do této sítě, tvořící oficiální bariéru mezi občany a zákonodárci, patří zejména:
- Hospodářská komora ČR a Agrární komora ČR (zák. č. 301/1992 Sb.)
- Česká komora architektů (zák. č. 360/1992 Sb.)
- Česká advokátní komora (zák. č. 85/1996 Sb.)
- Česká lékařská komora (zák. č. 220/1991 Sb.)
- Komora daňových poradců ČR (zák. č. 523/1992 Sb.)
- Komora auditorů ČR (zák. č. 93/2009 Sb.)
Institucionální anomálie: Hospodářská komora ČR
Blíže přibližme jeden příklad tohoto inženýrství – Hospodářskou komoru ČR. Zatímco v opravdových pluralitních systémech existuje velké množství nezávislých asociací, které státu nabízejí různé pohledy, český zákon č. 301/1992 Sb. určil entity s mandátem hovořit za celou podnikatelskou sféru.
Tento monopol na „odborný hlas“ vytváří prostor pro centralizaci. Pro státní správu je administrativně pohodlnější komunikovat s jedním, pár partnery, které si navíc sama zákonem definovala. Dochází tak k paradoxu: stát určuje, kdo smí být jeho kritikem. Hlasy drobných podnikatelů a další odborné veřejnosti jsou v tomto hierarchickém systému odsunuty na vedlejší kolej, protože postrádají ono „zákonné razítko“ legitimity.
Volba prvního vedení: Řízený start
Pro plné pochopení celku, je třeba se vrátit na začátek. Úplně první vedení HK ČR nevzniklo z hlasování zdola – od podnikatelů, ale bylo instalováno skrze tzv. přípravné výbory.
Centrální vedení: Úplně prvním (dočasným) prezidentem HK ČR byl zvolen Milan Veverka. Od roku 1993 se však vedení ujal Zdeněk Somr, který se stal klíčovým budovatelem celého systému a vlivnou postavou propojující zájmy Komory s politickými kruhy (ČSSD i ODS). Proces byl takový, že Ministerstvo hospodářství jmenovalo přípravný výbor, který zorganizoval první ustavující sněm. Delegáti tohoto sněmu nebyli vybíráni přímou volbou „zdola“, ale byli nominováni z řad vznikajících profesních svazů a regionálních struktur, které stát uznal.
Regionální struktury: V regionech (okresech) stát využil infrastrukturu bývalých krajských a okresních národních výborů. Na klíčová místa v regionech byli často dosazeni lidé z tehdejší „hospodářské sféry“ – tedy bývalí ředitelé státních podniků nebo úředníci, kteří měli blízko k nové politické garnituře.
Finanční injekce ze státní kasy
Stát do startu Komory investoval masivní prostředky z kapes daňových poplatníků, aby zajistil, že tato „nezávislá“ instituce bude od začátku fungovat.
- Přímé dotace: V prvních letech (1992–1994) uvolňoval stát (prostřednictvím Ministerstva hospodářství) desítky milionů korun ročně na provoz a „rozjezd“. Jen v roce 1993 šlo o částku přesahující 40 milionů korun (v tehdejších cenách, kdy průměrný plat byl cca 5 000 Kč).
- Kam peníze šly: Peníze byly určeny na platy aparátu, nákup tehdy drahé výpočetní techniky a vybudování sítě okresních složek.
Převody majetku: Darované zázemí
Komora nedostala jen peníze, ale i fyzickou kontrolu nad prostorem. Stát jí daroval nebo za symbolické ceny pronajal lukrativní nemovitosti po celém státě.
- Budovy: Centrála HK ČR získala reprezentativní prostory v Praze (původně např. v paláci v Thunovské ulici, později v dalších vládních budovách). V regionech pak Komora přebírala budovy, které dříve sloužily státní správě nebo hospodářským organizacím minulého režimu.
- Agendy (neviditelný majetek): Nejcennějším „majetkem“, který stát na Komoru převedl, byly veřejnoprávní agendy. Stát jí zákonem svěřil právo vydávat certifikáty o původu zboží, celní doklady (karnety ATA) a další osvědčení.
o Tento krok udělal z Komory monopolního prodejce razítek. Podnikatelé museli Komoře platit za tyto úkony, protože je nikdo jiný nesměl provádět. To zajistilo Komoře trvalý tok peněz nezávislý na členských příspěvcích.
Personální a historické souvislosti
Systémový rámec těchto institucí byl definován úzkou skupinou lidí z okruhu tehdejšího Prognostického ústavu ČSAV, kteří ovládali hospodářskou transformaci. Následují seznam prezidentů HK ČR a krátká charakteristika je z pera umělé inteligence. Nejde o nic jiného, než o ukázku vývoje „nezávislosti“ vedení této komory v čase.
Milan Veverka (listopad 1992 – 1993)
První, krátce působící prezident zvolený na ustavujícím sněmu.
- Role v systému: Položil administrativní základy v době, kdy se transformovalo Ministerstvo hospodářství pod Vladimírem Dlouhým. Jeho mandát byl přechodový, určený k technickému spuštění komory.
Zdeněk Somr (1993–1999)
Klíčový architekt, který vedl Komoru v nejdůležitějších letech transformace.
- Politické vazby: Původně nestraník, ale později úzce spojen s ČSSD (v letech 2002–2006 byl náměstkem ministra práce a sociálních věcí Zdeňka Škromacha).
- Vazba na systém: Za asistence Vladimíra Dlouhého (tehdejšího ministra) budoval Komoru jako státem privilegovaného partnera. Jeho cílem bylo vytvořit z Komory pevnou součást státní administrativy s právem připomínkovat zákony.
Marián Čalfa (1999–2002)
Bývalý komunistický funkcionář a polistopadový federální premiér. Jeho zvolení bylo jasným signálem o charakteru Komory.
- Politické vazby: Symbol kontinuity moci. Předlistopadový ministr a klíčový vyjednavač mezi starou strukturou a disentem.
- Korporátní vazby: Po odchodu z politiky se stal vlivným právníkem a poradcem. Zastupoval velké nadnárodní korporace a finanční skupiny (např. v oblasti energetiky a bankovnictví). Jeho přítomnost v HK ČR garantovala „klid na práci“ pro velké transformační hráče.
Jaromír Drábek (2002–2008)
Pozdější ministr práce a sociálních věcí.
- Politické vazby: Člen ODA, později jeden ze zakládajících členů TOP 09. Ministr práce a sociálních věcí.
- Vazba na oligarchy/IT: Jeho působení v čele HK ČR i na ministerstvu je spojováno s rozsáhlou digitalizací státní správy a kontroverzemi kolem IT zakázek (např. systémy pro výplatu dávek). Právě v Komoře začal budovat silnou vazbu mezi legislativou a zájmy dodavatelů IT technologií, což je „tradice“, která se v Komoře drží dodnes.
Petr Kužel (2008–2014)
Představitel éry prorůstání regionální politiky do Komory.
- Politické vazby: Dlouholetý komunální i celostátní politik ODS.
- Kontroverze: Jeho působení skončilo neslavně – byl pravomocně odsouzen za podvod v souvislosti s neoprávněným čerpáním dotací na semináře pro podnikatele. Symbolizoval éru, kdy se Komora stala kanálem pro dotační penězovody.
Vladimír Dlouhý (2014–2023)
„Otec zakladatel“, který se po letech vrátil do čela svého díla.
- Politické vazby: Člen KSČ, člen Prognostického ústavu, ministr hospodářství a průmyslu za ODA. Architekt privatizace 90. let.
- Korporátní vazby: Poradce investiční banky Goldman Sachs, vazby na největší české průmyslové holdingy a energetické firmy. Jeho prezidentství bylo obdobím „absolutního klidu“, kdy Komora fungovala jako dokonalý servisní orgán pro největší hráče v zemi, přičemž Dlouhý díky své autoritě dokázal „vyžehlit“ jakýkoliv konflikt mezi byznysem a vládou.
Zdeněk Zajíček (2023–dosud)
Současný prezident a stratég digitální transformace.
- Politické vazby: Dlouholetý vlivný politik ODS (bývalý místopředseda strany, z funkce rezignoval při nástupu do čela HK ČR). Bývalý náměstek na několika ministerstvech, pražský zastupitel.
- Střet zájmů: Je spojován s firmami a asociacemi (např. ICT Unie), které přímo profitují ze státních zakázek na IT systémy. Jako prezident Komory má přímý vliv na připomínkování legislativy, která definuje rámec pro tyto miliardové zakázky.
Tolik AI.
Ekonomické vazby HK ČR na stát v současnosti
Objektivita oponentury je přímo závislá na finanční nezávislosti. Pokud je však „nezávislý“ oponent placen subjektem, který má kontrolovat, připomínkovat jeho materiály, dochází k erozi jeho funkce. Financování českých komor ukazuje na hlubokou provázanost s veřejnými prostředky:
1. Počáteční kapitál: Stát zafinancoval vznik komor přímými dotacemi a převodem nemovitého majetku (budov a infrastruktury).
2. Dotační závislost: Komory jsou pravidelnými příjemci projektových dotací na agendy jako vzdělávání či digitalizace. Tyto prostředky pokrývají podstatnou část provozu jejich aparátu.
3. Nepřímé toky přes státní firmy: Státní podniky (např. energetické či dopravní giganty) si u komor objednávají analýzy a služby, čímž do systému přitékají veřejné peníze mimo standardní rozpočtový dohled.
4. Výkon státní správy: Komory vykonávají agendy, za které jim stát platí, čímž se stávají ekonomicky zainteresovanými na udržení stávajícího centralistického modelu.
Ne. Hospodářská komora opravdu nevznikla zdola a rozhodně ne od malých a středních podnikatelů. Ty nezastupuje dodnes, ačkoli se to snaží veřejnosti tvrdit. Výše uvedené nemá vůbec nic společného se systémem občanského státu, ale je popisem institucionálního designu centralistického systému.
Závěr
Rozpoznat centralismus vyžaduje pochopení, že ne každá instituce s nálepkou „nezávislá“ takovou skutečně je. Je třeba se podívat pod kapotu, rozebrat motor a také se mrknout, kdo platí benzín.
Český model komor, vytvořený v 90. letech, nevede k posílení vlivu občanů, ale k jeho institucionalizovanému omezení. Skutečná změna vyžaduje narušení tohoto zákonného monopolu na pravdu a nastavení systému, kde odbornost není definována zákonem, ale nezávislou diskusí mnoha svobodných subjektů.
A obce a jejich občané, kterých se stavební zákon bytostně týká? Kdo by se jich ptal? Každopádně – podle průzkumů SMS ČR (leden 2026) je pouze 40 % úředníků ochotno opustit zaměstnanecký poměr u obce a stát se státními zaměstnanci pod přímým řízením ministerstva.. To znamená, že po centralizaci může systém přijít o tisíce odborníků.
A úplná perlička – na legislativním textu stavebního zákona pro MMR za vlády ANO pracovali zaměstnanci HK ČR, kde Hana Landová, (předsedkyně Sekce územního plánování a stavebního řádu HK ČR) byla klíčovou postavou všech těchto expertních skupin. Neboli – stát si platil experty v HK ČR, která měla následně rozhodnout, zda s návrhem zákona souhlasí nebo ne. Hana Landová byla v lednu 2026 jmenována vládní zmocněnkyní pro implementaci stavebního zákona. 😊
------------------------------------
www.listopadjesteneskoncil.cz
https://www.facebook.com/listopadjesteneskoncil
------------------------------------
Pokud se vám naše analyticko-informační materiály líbí a přináší trošku vyšší občanský vhled do útrob systému státu, můžete nás i podpořit. Ale 👍a sdílení stačí 😊.
Transparentní účet – č. 77077022/2010